Jedná se např. o nanoprášky TiO2 a ZrO2 používané v kosmetických krémech, pleťových vodách a opalovacích krémech. S přísadou nanočástic TiO2 se vyrábějí laky s reflexními vlastnostmi. Výrobce skel použili TiO2 v podobě nanočástic pro optimální zatmavení. Sklo je schopné odrážet dobře sluneční paprsky. Nanočástice Fe2O3 se používají jako základní přísada do rtěnek a líčidel. Tento prášek lze též použit pro detoxikaci kontaminovaného území.

Další příklady nanočástic a nanoprášků:

• nanočástice oxidů železa - Katalytické vlastnosti nanoprášku Fe₂O₃ (hematit) se dají využít v raketovém, vojenském průmyslu a automobilovém průmyslu při konstrukci dokonalejších airbagů. Magnetické vlastnosti se dají využít v lékařství v nových metodách filtrování, detoxikace tekutin a krve, nebo jako kontrastní činidla pro tělní orgány při zobrazování metodou magnetické rezonance.
• nanočástice SiO2 - Vědci pokryli nanočásticemi SiO2 povrch skla. Nanočástice zabraňují
  srážení vody na skle, a tím zůstává stále suché a „nepotí se “. Speciální vlastnost takto upraveného skla se dá využít např. pro skla automobilů, brýlí či u koupelnových zrcadel. Na trh byly uvedeny obkladačky s povrchovým filmem z nanočástic, na nichž se nedrží voda ani špína.
• Na řezné nástroje nebo některé části strojů se nanášejí nanostrukturní povlaky - chrání nástroj před opotřebením. atd.

zdroj: Roman Kubínek a Vendula Stránská - Úvod do problematiky nanotechnologií