Vpátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.
Při své práci použili sedm videozáznamů pozorovaného pádu, které byly přístupné na internetu a byly vhodné pro přesné zpracování, především určení zeměpisných souřadnic místa, odkud byl záběr pořízen a úhlů, pod kterými byl bolid z daného místa zaznamenán. Zpracování probíhalo na observatoři v Ondřejově, tedy nikoliv na místě události.
Číst dál: Čeští astronomové jako jediní spočítali dráhu planetky nad Uralem
V pátek 1. února uplynulo již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia
- Podrobnosti
- Napsal Vít Straka
Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu. V jeho troskách našlo smrt všech sedm členů posádky. Tragédie zpečetila osud amerických raketoplánů a nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se
má podstatným úkolem podílet i Evropa.
Raketoplán Columbia vzlétl ke své misi STS-107 z floridského kosmodromu 16. ledna 2003 a po necelých devíti minutách již vypnul své hlavní motory v kosmickém prostoru. Začala tím dvoutýdenní mise, v jejímž rámci sedmero astronautů provádělo mnoho vědeckých experimentů především v laboratoři Spacehab umístěné v nákladovém prostoru stroje. Spektrum výzkumů bylo skutečně velmi široké, od testování hasících zařízení přes pokusy s krysami nebo studium zemské atmosféry až k onkologickým výzkumům. Šlo přitom po dlouhé době o první čistě vědeckou misi raketoplánu. Od roku 1998 se totiž kosmické letouny soustředily výhradně na budování
Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Číst dál: V pátek 1. února uplynulo již celé desetiletí od zkázy raketoplánu Columbia
Nejvýkonnější spektrometr pro nukleární magnetickou rezonanci (NMR) ve střední a východní Evropě má ode dneška k dispozici Středoevropský technologický institut Masarykovy univerzity (CEITEC MU). NMR spektrometr je součástí nově otevřeného Národního NMR centra Josefa Dadoka. Těchto unikátních zařízení s pracovní frekvencí 950 MHz je po celém světě instalováno pouze osm. Vybavení centra přispěje ke studiu atomární struktury biologicky významných molekul a jejich komplexů, což umožní například objasnit funkci živých organismů nebo napomůže k vývoji nových léčiv. Pracoviště je pojmenováno po profesoru Josefu Dadokovi, který se svou vědecko-výzkumnou prací nesmazatelně zapsal do historie NMR spektroskopie.
Číst dál: CEITEC získal nejvýkonnější NMR spektrometr ve střední Evropě
