grafen.cz technický portál grafen.cz - to jsou nejen nové technologie

A+ A A-

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl: Predikce „sýčků“ se nenaplnily

foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová foto zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava autor: Tereza Kulihová

O vývoji české ekonomiky přednášel v úterý 21. dubna 2015 studentům Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

V úvodu vzpomenul veřejnou kontroverzní diskusi po 7. listopadu 2013, kdy bankovní rada ČNB snížila hodnotu české koruny vůči Euru o 4,7 procenta a zároveň deklarovala vyhlášení tzv. kurzového závazku. Oponenti tohoto kroku „sýčkovali", že lidé budou více šetřit, že zdražení koruny se projeví v ceně pohonných hmot a energií, což nebude dobrý signál pro české domácnosti. Kritici intervence strašili poklesem reálné poptávky a také ekonomiky.

Tyto predikce „sýčků" se podle Mojmíra Hampla nenaplnily. Dokumentoval to analýzou vývoje ekonomiky od listopadu 2013 do dnešních dnů. V době intervence klesal hrubý domácí produkt, snižovaly se investice a rostla obecná míra nezaměstnanosti. Průměrná nominální mzda se sice pohybovala v kladných číslech, ale podle viceguvernéra to byl jeden z nejnižších nárůstů mezd v moderních ekonomických českých dějinách. Tržby v maloobchodě spíše klesaly a inflaci nad nulou drželo zvyšování nepřímých daní. Ostatní všechny cenové okruhy, například ve službách, stavebnictví, zemědělství apod., vykazovaly deflační tendence.

Vývoj ekonomiky za šest čtvrtletí potvrdil správnost listopadového rozhodnutí ČNB z roku 2013. Podle viceguvernéra Hampla se Česká republika z poslední třetiny zemí Evropské unie, které rostou nejpomaleji, posunula do první třetiny nejrychleji zvedajících se ekonomik. „Podniky začaly silně investovat a postupně klesala nezaměstnanost. V tuto chvíli ji máme třetí nejnižší v Evropské unii," uvedl Mojmír Hampl. Dodal, že zároveň roste průměrná nominální mzda, oživuje se trh práce a začaly se otáčet soukromé indikátory důvěry u domácností i podniků. Přitom maloobchodní tržby nadále rostou, a to za velmi nízkého zvyšování se cen. Nenaplnilo se varování kritiků z roku 2013, že českou ekonomiku postihne hyperinflace. Za loňský rok průměrná inflace činila 0,4 procenta, což je nejnižší číslo za posledních deset let.

Pohled do historie

Mojmír Hampl ostravským studentům ekonomie připomněl historii české koruny. V té souvislosti se zmínil o největším národohospodáři první republiky Karlu Englišovi, který v únoru 1934 prosadil snížení hodnoty koruny o 16 procent. Díky tomuto kroku ještě v témže roce skončila v Československu pětiletá recese i deflace spotřebitelských cen a ekonomika zaznamenala razantní hospodářské oživení.

Nižší inflace oproti prognóze

„V tuto chvíli prožíváme jeden z nejsilnějších pozitivních nabídkových šoků za posledních dvacet let," zdůraznil Mojmír Hampl. Z důvodů výrazného poklesu cen ropy a energetických komodit je inflace oproti prognóze ČNB nižší. „Kdyby k šoku u cen ropy nedošlo, v tuto chvíli by se inflace pohybovala zhruba o 1,1 procenta výše. Jinými slovy, byli bychom blízko našemu dvouprocentnímu inflačnímu cíli cenové stability," dodal v závěru své přednášky Mojmír Hampl. Dále odpovídal na dotazy přítomných. Týkaly se prognóz vývoje ceny ropy, současné pozice dolaru ve světové ekonomice, zapojení České republiky v zahraničních bankovních uniích, rostoucího českého exportu do Německa a uvolnění obchodních bariér mezi Evropou a Amerikou prostřednictvím smlouvy TTIP.

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl přednáší studentům ostravské Ekonomické fakulty VŠB-TUO.

 

 zdroj: tisková zpráva VŠB-TU Ostrava

Pro psaní komentářů se přihlašte

Houseboats.cz - návrh, výroba a prodej Hausbótů

  

hausbot

 

Více na www.houseboats.cz

 

Ekonomicke aktuality

  • Češi mají letos větší tendenci utrácet, podle statistiků ale taky mají častěji dluhy a problémy s úhradou závazků. Například nesplácených spotřebitelských úvěrů přibylo za poslední rok o patnáct procent. Část lidí si před koncem roku půjčuje i na vánoční dárky.

  • Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

  • Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

  • Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších 2,50 na 2,99 eura (téměř 76 korun) za každou megawatthodinu (MWh), oznámila společnost Trading Hub Europe (THE), která je správcem tamního trhu s plynem. Zda bude muset poplatek platit i Česko, není v tuto chvíli zcela jasné. Záleží na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona. České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku.

  • Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Copyright © 2010-2020 grafen.cz - všechna práva vyhrazena

Přihlásit nebo Registrovat

PŘIHLÁSIT SE

fb iconPřihlásit přes Facebook

Registrovat

Registrace uzivatele
nebo Zrušit