„Provedení samotného implantování kochleárního implantátu bylo logickým vyústěním naší spolupráce s motolskou otorinolaryngologickou klinikou. Naši vyškolení logopedové i technici totiž už šest let při pravidelných kontrolách pečují o dětské pacienty, kteří byli v Motole operováni. A právě kvalitní rehabilitace je nezbytná k tomu, aby dítě díky kochleárnímu implantátu co nejlépe prospívalo,“ konstatuje doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph.D. MBA, přednosta Otorinolaryngologické kliniky FNO, a zdůrazňuje, že zdokonalování péče o pacienty úzce souvisí s plošným screeningem sluchu novorozenců, který se v Moravskoslezském kraji, jako v jediném regionu v republice, podařilo v roce 2010 zavést právě díky aktivitě Otorinolaryngologické klinice FNO. „Díky plošnému screeningu máme velmi dobrý přehled o těžce sluchově postižených dětech. To nám umožňuje včas jednat a přispět tak k dobrému počátečnímu vývoji dítěte, pro nějž je sluch zásadní. Slyšet podněty zvenčí je nezbytné nejen pro emocionální vývoj, ale také proto, aby mozek dítěte dostával patřičné impulzy a dále se rozvíjel. Proto je důležité, aby k implantování kochleárního implantátu, který je využíván u pacientů neslyšících nebo s velmi těžkou nedoslýchavostí, u nichž není možné korigovat sluchovou vadu standardním sluchadlem, došlo co nejdříve, optimálně do dvou let věku dítěte,“ pokračuje docent Komínek, který klade důraz také na dobrou spolupráci s rodinou malého pacienta.
V letošním roce uplynulo dvacet let od chvíle, kdy jsou v České republice kochleární implantáty využívány u dětí. „Ročně se v České republice narodí přibližně sto neslyšících, s těžkou sluchovou vadou se narodí zhruba jeden z tisíce novorozenců a se středně těžkou sluchovou vadou šest až dvanáct dětí z tisíce novorozenců. Někteří z těchto malých pacientů však v době narození slyší, ale během několika let ztratí sluch kvůli takzvané progresivní nedoslýchavosti. I proto se snažíme o to, aby se doba přidělení sluchadla, která zpravidla předchází kochleárnímu implantátu, co nejvíce zkracovala. Dětí, jimž už v šesti měsících přidělujeme sluchadlo, které je jedním z předpokladů pro následné zavedení kochleárního implantátu, je asi deset ročně,“ vysvětluje přednosta Otorinolaryngologické kliniky FNO a dodává, že po historicky prvním dětském pacientovi, jímž je patnáctiměsíční holčička, jsou v ostravské klinice kandidáty na zavedení kochleárního implantátu další čtyři děti. U všech byla sluchová vada zjištěna při plošném screeningu sluchu. „Včasné zavedení kochleárního implantátu dětem velmi často umožní zapojení do běžného života i to, že mohou navštěvovat běžnou základní školu, studovat. Vnitřní ucho neroste, takže implantát zůstane, pokud nedojde k jeho mechanickému poškození, zaveden natrvalo. Jen jeho vnější část je zhruba jednou za deset let vyměněna za nový typ,“ přináší docent Komínek bližší informace, k nimž patří i ty, že vnější část implantátu je vodotěsná, že při léčbě pacienta s kochleárním implantátem nesmí být použito při chirurgickém zákroku monopolární pálení apod.
Kochleární implantát má dvě části. Ta, jež je implantována, má elektrodu, která se zavádí do vnitřního ucha (hlemýždě). Není po operaci vidět a je schována pod kůží. Zvukové podněty v podobě mechanického vlnění se pak pomocí implantátu přeměňují na elektrický stimul a prostřednictvím elektrody stimulují nervové buňky v hlemýždi, což vede k podnětům v mozku. Druhou částí je zvukový procesor, který je umístěn zevně a je magnetem spojen s implantovanou částí.
zdroj: tisková zpráva Fakultní nemocnice Ostrava
