Trans tuky nejsou k jídlu
Zdravotní riziko trans tuků je podloženo stovkami studií. Je prokázána spojitost mezi jejich příjmem a nemocemi srdce a cév. Otázkou dalšího sledování je zatím ne zcela potvrzená souvislost konzumace trans tuků s onemocněním cukrovkou, Alzheimerovou nemocí, dále s depresemi, neplodností u žen, obezitou a nádorovými onemocněními.
Pro výše uvedená rizika mnohé státy legislativně omezují přítomnost trans tuků v potravinách. Dánsko již v roce 2004 zakázalo uvádět do oběhu potraviny, jež obsahují více než dva gramy trans tuků na sto gramů tuku. Dánský příklad následovalo Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a Island.
V USA se FDA snaží přehodnotit jejich zařazení do bezpečných potravin (Generally Recognised as Safe, GRAS) a poté se očekává jejich zákaz. Už studie z roku 1994 odhadovala, že konzumace trans tuků jen v Americe zapříčiňuje dvacet tisíc úmrtí ročně.
Proč se vůbec používají?
Trans tuky jsou producenty průmyslově upravených potravin oblíbené především proto, že jsou levné a trvanlivé.
Zpackaná novinka z EU?
Od poloviny prosince má v EU platit nařízení o novém označování potravinářských výrobků. Změna legislativy spočívá v tom, že jsou v novém zákoně explicitně vyjmenovány látky, které na obalu MUSÍ být uvedeny. Dále pak látky, které MOHOU být uvedeny dobrovolně. se uvádět nesmějí. Ani v jedné skupině trans mastné kyseliny nejsou. Prostě se tam z jakéhosi důvodu nedostaly, jak situaci vysvětluje Tuna na stream.cz.
Problém můžeme na základě uvedených informací vnímat jako závažné porušení odpovědných orgánů a odborníků na , u nás zvláště ministerstva zemědělství. Proč v Evropské radě nebo Evropském parlamentu včas nezazněly námitky a interpelace? Proč nebyl podán návrh na změnu opatření? Jak vyplývá z termínu přijetí nařízení, byly na to celé tři roky. Nebo se oprávnění lidé neozvali záměrně? Anebo je nařízení ze strany ministerstva a výrobců potravin u nás nesprávně chápáno?
Čeští zákazníci jsou v největším ohrožení
Většinu evropských zemí nové nařízení o označování potravin trápit nemusí, protože je na jejich území prodej trans tuků už několik let účinně omezován. V Evropské radě se také od roku 2006 usiluje o zákaz potravin s vyšším obsahem trans tuků na úrovni celé EU. Otázkou je, jak při těchto jednáních vystupují naši zástupci, když ČR je zemí bez jakékoliv regulace trans tuků v Evropě. Zájmy velkých producentů jsou u nás zřejmě přednější než zájmy občanů. Pro ministerstvo je dnes nejjednodušší pokrytecky svalovat vinu na neschopnou EU. Jsme jednou z mála evropských zemí, ve kterých je prodej potravin s vysokým obsahem trans tuků stále povolen, kvůli přicházejícímu nařízení bude množství navíc tajné. Ptejme se našich politiků a úředníků, jak je to možné, když jsou evidentní důkazy, že jde o produkty, které poškozují zdraví!
Jak se trans tukům vyhnout navzdory průmyslu a politikům?
Co dělat do doby, než se naši zodpovědní úředníci a politici proberou a napraví své pochybení? U konzumentů běžného sortimentu potravin (včetně hromad polotovarů se ztuženými tuky) mě napadá jen pořízení vlastní laboratoře na rozbor každého nákupu nebo využití služeb jasnovidce, který by dovedl nákup analyzovat na základě svých mimořádných schopností.
Pro ty, kdo se obejdou bez polotovarů, situaci řeší výhradní nákup tuků, které neprošly ztužením, a potravin bez přídavku ztužených tuků. Doporučuji také vyhýbat se hotovým smaženým jídlům.
tento článek podléhá licenci Creative Commons 3.0 zdroj: http://www.www.ac24.cz/ autor: Margit Slimáková
