Generální ředitel centra RCPTM, prof. Radek Zbořil, dosáhl společně s RNDr. Janou Soukupovou významného úspěchu v oblasti reprodukovatelné přípravy polymerních vrstev s kovalentně vázanými nanočásticemi stříbra, díky nimž tyto vrstvy vykazují vysokou antibakteriální aktivitu. Tyto vrstvy mohou být využity pro antibakteriální úpravu povrchů v klinické praxi (např. pro úpravu povrchu katetrů). Metoda byla patentována ÚPV Praha v roce 2012 pod číslem 303502.
Český národní patent č. 303502: Způsob imobilizace nanočástic stříbra na pevné substráty
zdroj: www.rcptm.com
Nanovlákna - Výzkum je souhra náhody a dlouholetého tahu na branku
- Podrobnosti
- Napsal Šárka Ševčíková
Mezi zlaté momenty české vědy patří sestavení stroje k průmyslové výrobě nanovláken. I proto byl úterním hostem českého rozhlasu 1 - radiožurnálu Oldřich Jirsák z Technické univerzity v Liberci, který spolu se svým týmem tento přístroj vymyslel a sestavil.
Věda je podle Oldřicha Jirsáka především souhra náhod a dlouholetého tahu na branku. „Už jako student jsem se setkal s vyučujícím, který se dlouhá léta zabýval polymery a vlákny,“ vzpomíná v úvodu rozhovoru s tím, že se později zaměřil na fenomén nanovláken.
„O nanovláknech jsme četli v literatuře, ale chtěli jsme je vyrábět průmyslově,“ nastiňuje Oldřich Jirsák vznik zařízení Nanospider. S pozitivními výsledky bádání však přišly také starosti.
„Najednou máte spoustu povinností, které jste jako výzkumník neměl,“ připouští a vynález přirovnává k dítěti. „Celý život vám na něm bude záležet a budete ho sledovat,“ tvrdí.
Číst dál: Nanovlákna - Výzkum je souhra náhody a dlouholetého tahu na branku
Nanotechnologie nabízejí výhody pro zemědělství
- Podrobnosti
- Kategorie: Nanotechnologie
- Napsal Ing. Šárka Vondrášková
Zástupce asociace Nanotechnology Industries Association Dr. David Carlander sdělil na konferenci CropWorld v Londýně na začátku listopadu, že nově vznikající nanotechnologie nabízejí obrovskou paletu potenciálních výhod pro sektor potravin a zemědělství.
Tzv. nanočástice jílu („nanoclays“) mohou pomáhat kontrolovat uvolňování přípravků, jako například hnojiva. Nanočástice v roztoku mohou také snižovat velikost částic částečně rozpustných živin, jako například oxid zinečnatý nebo uhličitan manganatý nebo mohou umožňovat kombinace dříve inkompatibilních chemikálií. Na druhé straně, „aerodynamické nanočástice“ v postřicích by mohly omezovat jejich unášení.
