Americký Národní institut zdraví (the National Institutes of Health) udělil týmu vědců pod vedením doktorky Melindy Larsen (University of Alabama) a profesora Jima Castracana (vedoucí College of Nanoscale Science and Engineering, Nanobioscience Constellation) grant ve výši 2,5 milionu dolarů na vývoj zlepšení léčby xerostomie[1].
Tým má za úkol dokončit vývoj nanovlákenného scafoldu "umělého lešení pro buňky", který bude implantován do těla pacientů. Buňky slinných žláz rozpoznají toto "lešení", rozmnoží se a vytvoří tělu vlastní tkáň. Nanovlákna Safoldu mohou být funkcionalizována. Cílem tohoto procesu je obnova funkce slinných žláz v ústech. Informační video v angličtině si můžete prohlédnout níže.
Rádio velikosti zrnka prachu je o krok blíže ke skutečnosti. Americkým vědcům se podařilo z atomů sestrojit zařízení schopné přijímat rozhlasové vlny a přeměnit je na zvuk. Velikost tohoto radiopřijímače je několik tisíckrát menší než tloušťka lidského vlasu.
Z nanotrubic ho sestrojili profesor Peter Burke a jeho student Chris Rutherglen z Kalifornské univerzity, kteří mikroskopický přijímač zapojili do kompletního rádio systému. Informovaly o tom v měsíčníku Nano Letters, který vydává Americká chemická společnost.
"Podařilo se nám sestavit sice jen jednu část radiopřijímače, no jsme přesvědčeni, že v budoucnu bude možné vyrobit celý rádio systém. Tak by mohl vzniknout i miniaturní bezdrátový komunikační systém, "píší autoři studie. Burke s Rutherglenom prostřednictvím přijímače přenesli signál klasické hudby z iPodu do reproduktorů vzdálených několik metrů.
Nejtransparentnější, nejlehčí a nejpružnější vodič elektřiny vyrobil tým z University of Exeter. Jmenuje se GraphExeter a jeho tvůrci předpovídají, že může způsobit revoluci při vytváření nositelných elektronických zařízení, tedy oblečení se zabudovanými telefony či MP3 přehrávači. GraphExeter, který je odvozen od sloučeniny grafén, může být také použit při výrobě inteligentních zrcadel a oken s počítačovými interaktivními prvky. Vzhledem k tomu, že tento materiál je průhledný v širokém spektru světla, mohl by také zvýšit účinnost solárních panelů o více než 30 procent.
GraphExeter je mnohem flexibilnější než oxid india a cínu (indium tin oxid, ITO), hlavní vodivý materiál, který se v současné době používá v elektronice. ITO je stále dražší a omezený zdroj, a očekává se, že dojde v roce 2017.
Grafén (monoatomového 2D vrstva tvořena atomy uhlíku v hybridním stavu) je nejtenčí látka schopná vést elektřinu. Je velmi flexibilní a je jedním z nejpevnějších známých materiálů. Závody se mezi vědci a inženýry rozběhli o to, aby přizpůsobily grafén pro potřeby flexibilní elektroniky. To byla výzva, hlavně pro jeho plošný odpor, který omezuje jeho vodivost. Až dosud nikdo nebyl schopen vytvořit životaschopnou alternativu k ITO.
